logo Roman Neckář

Dravci

Mají 4 společné znaky: výjimečně ostrý zrak, zahnutý zobák, silné nohy a prsty s ostrými zahnutými drápy. U dravců, kteří loví drobné hlodavce, je rozdíl ve velikosti obou pohlaví nepatrný nebo téměř žádný, opačně je tomu u lovců ptáků.

Úspěšnost lovu je velmi malá. Mladí dravci se musí úspěšnému lovu naučit. Z toho důvodu má výuka z hnízda vyvedených mláďat rodiči neobyčejný význam. Úspěšnost hnízdění je závislá na početnosti a dostupnosti kořisti.

Mají dosti tvrdé krycí peří, na spodních částech praporů s hojným pápěřím. Pelichání je úplné a probíhá hlavně po ukončení hnízdění, a to každoročně s výjimkou prvního roku života. Zobák slouží k trhání a uštipování masa z kořisti. Nohy slouží k chytání a usmrcování kořisti. Ze smyslů je nejlepší zrak. Umožňuje binokulární vidění. Sokol vidí letícího holuba na 1,5 km a sedícího na 1km. Dutina hrdelní je široká a jícen roztažitelný, což souvisí s hltáním často velkých soust. Vejce jsou často značně zakulacená.

Podle způsobu lovu potravy a tím, podle tvaru křídel se dají dravci rozdělit do 3 skupin. Do první patří pátrači, dravci s dlouhými a širokými křídly. Celé hodiny vydrží plachtit vysoko na obloze a vyhledávat živou nebo mrtvou kořist na zemi.

Mezi vzdušné stíhače s úzkými a ostře zašpičatělými křídly patří zejména sokolovití dravci. Dovedou také plachtit, ale kořist pronásledují mohutnými záběry křídel hlavně ve vzduchu.

Třetí skupinu tvoří přepadový dravci s poměrně širokými křídly, ale krátkými a na konci zaoblenými s prstovitě roztažitelnými letkami. Letecká technika, kombinace veslovacího letu a plachtění. Bleskurychlé obraty koriguje dlouhý široce roztažitelný ocas.

 

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

Na světě existuje 45 druhů jestřábů a krahujců. Jestřáb lesní je z nich největší. Na rozdíl od krahujce při kroužení neztrácí výšku.

Káně lesní (Buteo buteo)

Káně lesní (Buteo buteo)

Krouží středně vysoko, křídla má napnuta dopředu a zvednutá do mělkého V. Při plachtění má ohbí křídla víc zahnuté než včelojed.

Káně rousná (Buteo lagopus)

Káně rousná (Buteo lagopus)

Velikostí a vzhledem je podobná káni lesní. Plachtí s křídly jasně ohnutými v ohbí, vnitřní část křídla je zvednutá, ruční letky rovně.

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

Typická je pro něho silueta s krátkými tupými křídly a dlouhým ocasem. Dráha letu je vlnkovitá ne tak přímá jako u jestřába.

Luňák červený (Milvus milvus)

Luňák červený (Milvus milvus)

Luňák je přibližně stejně velký jako káně, má delší a užší křídla a nápadně dlouhý a hluboce vystřižený ocas. Létá křivolace a uvolněně, neustále stáčí ocas.

Luňák hnědý (Milvus migrans)

Luňák hnědý (Milvus migrans)

Od luňáka červeného se liší kratším ocasem na němž při širokém rozevření vykrojení zcela zmizí. Obě pohlaví jsou téměř stejně velká.

Moták pilich (Circus cyaneus)

Moták pilich (Circus cyaneus)

Pilich má křídla širší, kratší a tupěji zakončená. V letu drží křídla ve formě V. Létá nízko, pomalu, kymácivě, často usedá na zem.

Moták pochop (Circus aeruginosus)

Moták pochop (Circus aeruginosus)

Pochop je z motáků největší. Let je pomalý, kymácivý, často však i krouží. Často klouže velmi nízko nad zemí.

Orel mořský (Haliaetus albicilla)

Orel mořský (Haliaetus albicilla)

Náš největší orel s rozpětím křídel okolo 2,5 m. Typickým znakem je klínovitý ocas. Dokáže dlouze kroužit ve velké výšce.

Orlovec říční (Pandion haliaetus)

Orlovec říční (Pandion haliaetus)

Křídla má ohnutá, jejich ohbí směřuje při plachtění vpřed, zepředu má silueta nápadně ohnutá křídla připomínající racka mořského.